Den VI. – Náhorní plošina Hardangervidda (den 1.)

Vstávali jsme brzy, abychom mohli včas vyrazit na 2denní túru…

po největší náhorní plošině v Evropě – Hardangervidda. Sbalili jsme si vše potřebné (nafukovací karimatky, spacáky, malý vařič, oblečení a jídlo) do jedné krosny a normálního batohu. Krosnička sice něco vážila, ale přeci jen jsem chlap, tak něco vydržím. Vyjeli jsme z kempu po silničce, vedoucí až nahoru na plošinu, kde je několik parkovišť, samozřejmě neplacených. Po tisíci serpentýnách, po boku krásný vodopád, jsme dojeli nahoru, kde už pár aut stálo, ale místa byla dost. Zaparkovali jsme na “okraji srázu” a zadní kola jsme po vzoru jiných aut zaklínili kameny. Vzali vše potřebné, nasadili batohy a brýle (bylo nááádherně) a vyrazili.

HardangerviddaPo 10 minutách chůze mě přešel humor, neboť krosna byla celkem těžká a cesta nás vedla stále do kopce. To byl na můj organismus velký nápor, který jsem musel překonat pomocí intového nápoje a pár kousnutími do energetické tyčinky :-) Když jsme však ten kopec vyšli, naskytl se nám nádherný pohled. Tak nádherný, že jsem zapomněl fotit. Naším cílem byla samoobslužná chatka Norského svazu turistů (DNT) – Hadlaskard.

Došli jsme k řece, přes kterou vedla lávka a cestička k prvním chatám (Viveli), které jsme na plošině viděli. Dali jsme se přes lávku a podél řeky směr střed plošiny. Mapa nám tentokrát moc nepomohla, ale možná to bylo tím, že jsme se do ní nepodívali. Šlapali jsme cestičkou, kterou hodně dlouho nikdo nešel a když jsme se pak přeci jen podívali, spatřili jsme se na neznačené a neupravované cestičce vedoucí podél řeky, která byla sice o něco kratší než značená, ale o mnoho těžší :-) Nakonec jsme se však dostali na cestičku, bylo to u chaty Hedlo, kde jsme si dali svačinu (už jsem dlouho žadonil). Byli jsme asi v půlce, ale teď nás čekala “krásná” cestička, oproti tomu, čím jsme prošli.

HardangerviddaSendviče byli výborné, ale já už se těšil na rizoto s kuřecími kousky, které jsme měli na večer. Smůla, do chatky Hadlaskard byla cesta ještě dlouhá. Šli jsme podél vršků, po kamenných plošinách, šlo se nám krásně. Počasí bylo takové zatažené a příjemné, nepršelo. Když jsme chatu spatřili, byli jsme štěstím bez sebe. Ale jen do doby, kdy jsme u chaty zjistili, že nemáme ani jeden peněženku. Žádné peníze (jen drobné), žádné kreditky. Co teď?!

Nakonec jsme se s jednou obyvatelkou chatky (zřejmě členka svazu turistů), která tam momentálně přebývala, dohodli, že zaplatíme jednu osobu a za druhou pak v Bergenu, v sídle DNT. Trapněji jsme se snad ani cítit nemohli, ale stane se :-) Nezapomeňte si tedy peníze s sebou, mladiství do 26 let věku zaplatí za noc 135 NOK, dospělí pak 270 NOK. Ubytovali jsme se na pokoji č. 3 v přízemí a snědli připravenou večeři. Prakticky hned jsme usnuli. Ještě k platbě. Platit můžete hotově, do papírového sáčku, který vhodíte do zamčené schránky. Nebo stačí vyplnit formulář se svým jménem, číslem kreditní karty a vyúčtováním, který hodíte do téže schránky a DNT vám peníze odečte. Vyúčtování probíhá na základě přiznání, co si kdo vzal. Chatka má totiž celkem obsáhlý a pravidelně doplňovaný sklad potravin, které jsou volně k dispozici (ceník je přiložen). To by asi u nás v Česku nevydrželo :-)

Chatka byla nádherná, s mnoha místnostmi a kdyby se náhodou zaplnila, opodál stála menší chatička, do které by se případní nadbyteční bezproblémů vešli. Pro vodu se chodilo nedaleko do řeky, která tu tekla proudem a byla velmi velmi čistá. Nefiltrovala se, snad jen převařila na čaj. A byla dobrá, ráno jsme si na cestu “načerpali” :-) Ráno jsme ustlali postele pro další návštěvníky, vytřeli po sobě pokoj, zametli chodbu a rozloučili se s dalšími obyvateli a vyrazili po jiné cestě zpět, ke svému autíčku. Ale to už je jiný příběh :-)

4 komentářů k článku:
“Den VI. – Náhorní plošina Hardangervidda (den 1.)”

  • Norské zajímavosti | Norsko 2008

    […] metrů nad mořem, oplývá bujnou florou i faunou, rozlehlým a členitým terénem. Naše cesta – 1. den a 2. […]

  • eNorsko.cz » Archiv » Hardangervidda

    […] z Norska (Hardangervidda) z roku 2008 – část 1. a část […]

  • Klára

    Je nutné si při nocování v chatě brát spacák? A proč jste brali karimatky?

  • Martin

    Není, v chatkách jsou postele, peřiny i povlečení 😉 Ale jistota je jistota, mohli jsme spát venku…

  • Napiš komentář