Den XII. – Galdhoppingen, NP Rondane

V deníku mi chyběl výlet po NP Rondane, a veřte, že o to bych vás ochudit nechtěl. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že Lillehammer byl místo 12. den až den následující? Teď to je, jak to má být 😉

Ráno poprchává, což nevěstí nic dobrého, nicméně se odhodláváme vstát, Bára připravuje svačinu (prohrála v žolících) a já balím stan (nevím co je lepší ;).

Se skoro prázdnou nádrží se vydáváme do 15kilometrového kopce, platíme 85 NOKů mýtné za silničku k horské chatě Juvasshytta, od které se vyráží na nejvyšší horu Norska – Galdhøpiggen. Nahoře ovšem panuje počasí, které by nám nepřál ani největší nepřítel. Sotva jsme došli do chaty, byli jsme promočení od ucha k uchu. Cestou jsme potkali partu lidí s průvodcem, kompletně zahalení do “gumy”. V tu chvíli jsme si uvědomili, že se dnes na nejvyšší horu Norska zřejmě nepodíváme.

O hodinu později sjíždíme zpět do údolí a paní u brány se na nás bez okolků usmívá. Jelikož jsme v kempu stále “ubytovaní”, dáváme si sprchu a jedeme zpátky na Ottu a po E6 na Lillehammer a Oslo.

NP RondaneCestou však na mapě míjíme národní park Rondane a jelikož nás čas ani boty netlačí, vyrážíme na průzkum terénu. Ten je jen a pouze kamenitý, parkoviště je z třetiny zaplněno, platíme mýtné za silničku (10 NOK ?) a na parkovišti cca 30 NOK (?). Nabalíme pouze malý batoh, jen energy vodu, nějaké jídlo a oblečení a vyrážíme na párhodinovou cestu.

NP RondaneZ parkoviště vede několik cest různými směry, necháme se tedy inspirovat mapou a ostatními turisty a vyrážíme k chatkám DNT, které jsou vzdáleny po rovince několik kilometrů. Cesta nám uběhla velice rychle, neboť jsme vzpomínali na CD Jarka Nohavici – Tři čuníci a veřte, že vybavit a přezpívat si všechny písničky (popořadě samozřejmě) dá zabrat 😉

Chatky DNT (norský klub turistů) vypadají skvěle, zřejmě po rekonstrukci. Také chápeme, proč je v těchto chatách tak striktně dodržován požární řád, o několik desítek metrů dál zbyly po chatě jen ohořelé základy :-( Chaty lemuje jezírko, kde můžete za poplatek lovit ryby (možná si je pak můžete i ogrilovat… venku…).

Dle mapy si vytyčujeme trasu, kterou bychom chtěli zvládnout, ale o dvě hodinky později si uvědomujeme, jak naivní jsme byli. Strmé kamenné kopce, žádná cestička, jen hopsání po kamenech a v dáli ošklivá šedá mlha. Stoupáme do strmého kopce, každý krok je opatrný a přesný. Vrcholu kamenné hory jsme nedosáhli, avšak výhled byl přesto nádherný. Zhodnotili jsme síly a situaci a dospěli k názoru, že bude rozhodně lepsí se vrátit, posuďte, šli byste po kamennech po hřebenu kamenné hory v husté mlze?

NP RondaneSráz tedy opět slézáme, což je samozřejmě ještě horší, než výšlap. Nahoru zabíraly stehna, dolů to odnáší kolena. Ve zdraví a v relativně dobré kondici scházíme u chatek DNT, čeká nás tedy ještě několik kilometrů k autu. Jelikož nás nenapadlo již žádné CD Jarka Nohavici a sil na zpěv nebylo, šli jsme mlčky a o to pomaleji cesta ubíhala. Když se nám pak v dáli začalo rýsovat autíčko, byli jsme šťastní. Nehledě na to, že jsme potkali proti sobě pár, který měl ty stejné (nádherné) kalhoty od Direct Alpine (červenošedé) a navíc to byli češi 😉

2 komentářů k článku:
“Den XII. – Galdhoppingen, NP Rondane”

  • Den XIII. - Lillehammer | Norsko 2008

    […] výlet z NP Rondane se našel, takže můžu zase klidně spát. O Lillehammeru se asi nerozepíšu, byl to výlet […]

  • Norsko | Norsko 2008

    […] a 6% vodní plochy, řadí se tak na 59. místo na světě.  Nejvyšším bodem Norska je hora Galdhøpiggen s vrcholem ve výšce 2 469 m.n.m. Časové pásmo je shodné s tím naším, tj. […]

  • Napiš komentář